Hollywood
Pokračování naší nedělní cesty. Hollywood, hvězdy, mrtvý pes a jízda policejním autem.
Po prohlídce centra nás metro přivezlo přímo na Hollywood Boulevard. Už interiér stanice dával vědět, kde jsme.
Interiér stanice Hollywood/Vine
Samozřejmě jsme ihned vyrazili po Walk of Fame (chodníku slávy), ale brzy nás zlákal The Hollywood Sign, usmívající se z dalekého kopce. Doufali jsme, že se k němu dostaneme blíž a uděláme fotky. Vyrazili jsme do klikatých svažitých ulic a chvíli se snažili držet směr. Výhled na nápis jsme však spíš ztráceli, než nabývali. Mapa nám prozradila (díky, bratranče!), že klikaté uličky pokračují ještě velmi dlouho, tak jsme to raději vzdali, udělali fotku s maximálním zoomem a pokorně se vrátili na chodník slávy :-). The Hollywood Sign zůstává v plánu na jindy.
Projít celý Walk of Fame nám zabralo snad tři hodiny. Prošmejdili jsme Hollywood Boulevard i přilehlé ulice a nafotili asi 80 hvězd na chodníku :-). Už tehdy mi bylo jasné, že to nikoho nebude zajímat, ale stejně jsem si toho Lennona, Reevse, Disneyho, Chaplina, … musel vyfotit :-)
Nemohl jsem odolat a pokořil jsem i Chucka Norrise :-)
Hollywood Boulevard doslova přetéká turistickými lákadly a atrakcemi. Překvapilo mě, kolikrát nám byla nabízena „exkurze“ po sídlech hollywoodských hvězd. Skupinka lidí nasedne do mikrobusu, objíždí Hollywood a průvodce jim do mikrofonu vykládá, kde který prominent bydlí. I pro takové služby je trh… zvláštní.
Návrat domů
Když jsme zhlédli všech 2 400 hvězd, byli jsme pěkně utahaní a blížil se večer. Podle plánku v metru jsme usoudili, že můžeme jet zpátky metrem/vlakem a nemusíme se zdržovat přestupem na autobus. Dojeli jsme tedy celkem pohodlně do cílové stanice a vydali se pěšky předpokládaným směrem k domovu. Brzy se ukázalo, že to zřejmě nebude tak blízko, jak jsme si mysleli. O půl hodiny chůze později situace vypadala ještě hůř. Nejen, že jsme okolí vůbec nepoznávali, ono navíc začalo vypadat dost nepříjemně. Rozbité, prašné chodníky a špinavé budovy, rezavé vývěsní štíty, všude úplně vylidněno. Když jsme uprostřed chodníku narazili na zdechlého psa a krvavé šmouhy okolo, už nás úsměv přecházel. V mapě jsme se našli teprve podle rejstříku ulic… a se zděšením jsme zjistili, že jsme zabloudili úplně na opačnou stranu. Vypadalo to na cca dvouhodinovou cestu pěšky, a to už se začínalo stmívat.
A jak jsme se tak skláněli nad mapou a přemýšleli, která cesta bude nejkratší, seslali nám strážní andělé skutečnou deus ex machina. Najednou u nás přibrzdilo policejní auto a dvojice losangeleských policistů se nás zúčastněně ptala, jestli jsme zabloudili a nepotřebujeme pomoct. Byli velmi překvapení, když jsme se pochlubili, kam jsme se původně chtěli dostat. Bez velkých řečí nám řekli, ať si nastoupíme, že nás domů svezou. Chvíli jsem se vzpamatovával z úžasu :-)
Cestou nás poučili, že jsme se zatoulali do velmi nebezpečné oblasti, kde se běžně potloukají gangy, které po sobě na potkání střílí. Podařil se nám velmi šťastný únik z jámy lvové.
Mezi poslední zážitky tohoto dne patřily tvrdé plastové zadní sedačky policejního auta, a pak průjezd jednou křižovatkou. Policistovi se nechtělo čekat na zelenou, tak celou kolonu objel protisměrem a křižovatku projel na červenou. Vysadili nás pak přímo před domem a poradili nám, ať už nebloudíme :-)
5 komentářů Přidejte vlastní…
Přidat komentář
Povolené HTML tagy jsou a, blockquote, em, code, li, ol, p, pre, strong, ul. Odkazy na komenáře ve tvaru „[IV]” nebo „[4]” jsou rozpoznávány automaticky.