Matematika, filosofie, programování, in-line bruslení a vše mezi tím. Více o mně…
V rámci školní práce jsem napsal generátor samorozbalovacích archivů ve formě UNIX shell skriptu. Skript by měl být POSIX-kompatibilní, je velmi dobře okomentován a obsahuje docela zajímavé zpracovávání vlastního zdrojového kódu.
Zvykl jsem si používat americké rozložení klávesnice. Pro běžnou práci (programování…) je to velmi pohodlné, čas od času ale píšu něco česky, takže musím přepnout na české rozložení. A pohroma začíná. S českým layoutem dokážu překlepy a jiné chyby generovat se záviděníhodnou rychlostí. Většina jich vzniká, když zapomenu, jaký layout mám právě aktivní. Malý textový indikátor na GNOME panelu se přehlédne snadno.
Vydal jsem novou verzi svého skriptu tcviz. Kromě hrstky vylepšení pod kapotou jsem opravil jednu chybu – již nikdy více se tcviz neudáví na hexadecimálních major/minor číslech :-)
Na čtení více než čtyřiceti RSS a Atom feeds (kanálů) používám program Liferea (Linux Feed Reader). Spouští se automaticky po mém přihlášení do GNOME a bydlí v systémové oblasti (tray, „vedle hodin“). Jakmile se některé ze sledovaných feeds změní, Liferea zobrazí počet nových položek přímo na své ikoně v trayi. So far so good. Problém je, že Liferea má divný názor na to, co jsou to „nové položky“…
Přestože už tu nějakou dobu máme něco jako jedenadvacáté století, Windows ještě pořád směšně omezují jména souborů a adresářů. Ta konkrétně nemohou obsahovat tyto znaky: \ / : * ? " < > |. A teď si představte, že máte rozsáhlý adresářový strom s 3200+ soubory, které jsou podle těchto pravidel „špatně pojmenované“. Strom byl vytvořen v Linuxu, ale teď ho potřebujete používat i ve Windows.
Jelikož vyvíjím různé webové aplikace, potřebuji obvykle provozovat webový server a jeden nebo dva servery databázové. Abych neplýtval výkonem, spouštím potřebné serverové démony jen v případě potřeby. Tato metoda je bohužel trochu nepohodlná. Tedy, bývala nepohodlná. Dokud jsem si nenapsal skript jménem daemones.
Nová verze mého malého skriptu tcviz je venku. Opravil jsem pár ošklivých chyb. tcviz teď také umí číst nastavení TC ze souborů místo toho, aby zkoumal aktuální setup. Užitečné převážně pro debugging.
Vydal jsem opravnou verzi démona abacus. Byly opraveny dvě chyby objevující se během kompilace.
abacus je jednoduchý démon počítající každou klávesu, kterou stisknete. Jeho jediné využití je pro generování zajímavých grafů, které ukazují, kolik toho každý den napíšete :-)
Začnu editorem, díky kterému je LaTeX opravdu skvělý. Dále se podělím o kreslicí program, který navrací zábavnost vývojovým diagramům (to není oxymóron).
Nebaví vás ruční zapínání, vypínání a nastavování ekvalizéru v Amaroku? Mě tedy nebavilo… dokud jsem si nenapsal pěkný skript, který tu práci dělá za mne. Seznamte se s autoEQ – programem, který sleduje přehrávané skladby a automaticky k nim vybírá předvolby ekvalizéru podle vašich vlastních pravidel.
Během posledního půlroku jsem se musel hodně zabývat Traffic Control (TC, „regulace síťového provozu”) v Linuxu. Pokročilé možnosti tohoto systému mi doslova vzaly dech. Všestrannost zde samozřejmě má svou obvyklou cenu: složitost. Rozhodně nelituji času, který jsem strávil studiem principů tříd, qdiscs, filtrů, major a minor čísel atd. Myslím si ale, že jsem nalezl způsob, jak s tím vším pracovat jednodušeji.
Je tomu dávno, co jsem zveřejnil svůj malý skript commitChart. Od té doby jsem ho několikrát přepracoval. Současná verze je přesně třikrát lepší než ta stará :-)
bwm-ng je můj oblíbený síťový monitor. Umí zobrazit rychlosti na jednotlivých síťových rozhraních, nevyžaduje superuživatelská práva a výstup zvládá v několika formátech. Doposud jsem používal interaktivní výstup pro sledování sítě v reálném čase a výstup v CSV pro parsing ve skriptech. Minulý týden jsem našel využití i pro výstup v HTML. Generovaný kód se bohužel ukázal jako dosti problémový.
Tento týden jsem potřeboval zřídit omezený linuxový účet, ve kterém by se dal používat pouze webový prohlížeč. Žádná správa oken, žádná plocha, žádná menu, žádné další aplikace, jen Firefox přes celou obrazovku. Na webu je k nalezení hned několik HOWTOs, ty ale většinou popisují nastavení kiosku pro celý počítač. Omezení restrikcí na jediný uživatelský účet bylo lehce odlišné.
Tohle mě přivádělo k šílenství od té doby, co jsem začal pracovat s iptables: každá logovaná zpráva se vypisuje přímo do konzole, bez ohledu na to, zda v ní právě něco píšu nebo čtu. Otravnějších věcí aby člověk pohledal.
Mám rád grafy. Psaní malých skriptů,
které nějakým způsobem využívají programu gnuplot je moje oblíbená kratochvíle.
Dnes se podělím o jeden takový skript, který snad může být i užitečný :-).
Feedy jsou skvělé pro sledování změn u zajímavých webů. Ale co když chcete sledovat web, který žádné feedy nenabízí? Ruční kontrola je nepohodlná a nespolehlivá. Můj primitivní skript, webWatch, poskytuje snadné řešení.
Systém pro správu verzí Subversion je jeden z nástrojů, které používám každodenně. Časem jsem si uvědomil, že mnoho úkonů se Subversion se více či méně opakuje – kontrola logů několika posledních revizí, přidávání či mazání souborů, porovnávání změn, commit do repositáře, update pracovní kopie… nakonec jsem vytvořil Nejlepšího přítele líného programátora™. Seznamte se s SVNshell, skriptem zjednodušujícím každodenní Subversion úkony.
Není tajemstvím, že operační systém nemaže soubory, když mu to přikážete. Odkazy na soubory jsou zrušeny, ale data zůstávají a někdy je možné je dostat zpět. To vás může zachránit, když omylem smažete, co jste neměli. Někdy je však nutné postarat se o data, která už nikdy nesmí spatřit světlo světa.